středa 21. října 2015

Po dlouhé době



Zdravím i vás.

Po delší době se opět vracím (alespoň se o to snažím). Na můj druhý blog (zde), který je i nově přejmenovaný, jsem před pár dny vložila nový článek, kde jsem psala o tom, jak mi sociální sítě lezou krkem. Ale tak jako tam, dnes to nebude s konkrétním zamřením, neboť jsem velice nerozhodný člověk a je pro mě těžké vybrat si téma na článek, a nějaký vůbec napsat :-).



Takže zkrátka, budou to tak nějak myšlenky, které se mi při psaní zrovna honí hlavou, nebo věci o kterých jsem přemýšlela v mé pauze.

Rozhodnutí o tom, co bude po škole, jestli práce (tak jaká) nebo zahraničí (kde, co tam), bylo pro mě hodně těžké. Řekla bych, že rozhodovat se v tak mladém věku je velmi obtížné. Člověk ani pořádně neví, co ho baví, a hned se má rozhodnout kterou cestou půjde. Já sama to ani pořádně nevím. A když mě něco napadne, za pár dní chci zase něco jiného. Je toho tolik co bych chtěla znát, vědět, vidět, dokázat a zažít, že se nemůžu pořádně rozhodnout. A každým dnem díky podnětům kolem mě, to je těžší a těžší. Na světě je toho tolik k vidění a objevení, že na to nestačí jeden pozemský život.

Vystudovala jsem žurnalistiku. Psaní a čtení mě baví, je to můj relax, taková odbočka do mého světa, kde házím všechny starosti za hlavu. Bohužel, do blízké budoucnosti jsem se rozhodla nehledat si práci v oboru. Za a) nechci, aby se mi psaní zprotivilo, za b) vidím, že psaní zde nemá skoro žádné uplatnění. Doba se prostě změnila. Umění, zpěv a psaní, slavní a významní malíři a umělci o kterých jsme se učili už na základních školách, autoři knih ze kterých jsme maturovali na střední škole…. Kdysi byli tito lidé a jejich díla uctívány, dnes není po těchto oborech zájem. Mrzuté.

Věci co mě na tom všem opravdu štvou.

Hudba v dnešní době – Celebrity jsou jen nástrojem marketingu, který moc pěkně funguje. Denně vám v rádiu zahraje 10x ta samá písnička, jako by jich nebylo jen málo. A jako kdyby se hrály jen ty „happy“ songy, písničky ve kterých nejde jen o party, drogy a chlast a opravdu na něco ukazují a mají co říct, jdou hezky stranou. Lidi, kteří umí doopravdy zpívat, převálcují komerčně úspěšnější „zpěváci“.

Žurnalistika v dnešní době – a) Média. Pořádně překroucené a tisíckrát zveličené zprávy, na které se denně dívají miliony sledujících a věří tomu. V televizi se mluví jen o tom, o čem se chce mluvit. Řeší se naprosté zbytečnosti, pořád dokola to samé, opravdové a důležité problémy jdou do ústraní.
 b) Tisk. Co se týče zpráv, to samé. Co se týče knih, v knihovně najdete 10 000 knih v tom samém růžovém žánru „nějakým způsobem se potkají, nějakým způsobem si ublíží, nějakým způsobem se k sobě vrací, nějakým způsobem spolu žijí šťastně až do smrti“. V čem je problém, lidi nemají o čem psát?


Napsala jsem to hlaví, co jsem chtěla. Nyní než odejdu, mám tu pro vás ještě pár vět. Především bych chtěla poděkovat lidem, kteří o blog měli zájem a chodili tu i když jsem nic nesdílela, děkuju vám mnohokrát :-).
Ráda bych taky řekla, že bych se blogu chtěla začít zase naplno věnovat, uvidím jak to časově půjde, ale udělám co budu moct. Doufám že se uvidímě u příštího článku!

Mějte se



Žádné komentáře:

Okomentovat

Budu ráda za každý komentář:-)