neděle 10. listopadu 2013

Kalorické peklo

Ahoj.
 Tento článek bych chtěla věnovat ne-oblíbenému tématu, a to kaloriím.  Já je nazývám peklem, protože pro mě tohle znamenají:-D. Mám v nich zmatek a nechápu je! Zmíním se zde o výčitkách z jídel a stravování. Nebudu zde rozebírat jaká kalorie je dobrá a jaká ne (ha, možná proto že to sama nevím), ale chci tu psát o tom, jestli nás ovlivňují, a popřípadě jak.

Na provokačku dobrý, ne?

Přejdu k věci a nebudu chodit kolem horké kaše. Neznám jedinou ženskou, která by neřešila své tělo nebo svou váhu. Je téměř přirozené, že nám "musí" na sobě něco vadit - jak naše stehna, boky, zadek, či bříško. Poznali jste snad někdy někoho, kdo by vám řekl "hele, nevím jak ty, ale já jsem se sebou naprosto spokojená!"? Já ne. A i kdyby někdo takový byl, stejně vám bude předhazovat to, co se mu na sobě nejméně líbí s jedním účelem - aby jste mu to vyvrátili a dali mu pocit většího sebevědomí.

Když se tedy nějaké ženě, nebo dívce na sobě něco nezdá, začne se "zajímat" o to, jak to vyřešit. A to nejlépe co nejrychleji a a bez námahy, tedy bezbolestně. Možná někdo začne hladovět, možná někdo bude běhat 10kiláků denně nebo se bude dřít 4hodiny v posilovně, možná někdo omezí sladkosti, nevím, nevidím do hlavy všem, ale troufám si říct, že skoro většina žen nebo dívek začně hladovět + začne si hlídat co jí. Stanou se tím posedlé a jde to až do extrému.

Už dávno jsem se tu zmiňovala o pro ana blozích, které podporují anorexii. Holky si tam píšou své jídelníčky které obsahují (za den) jablko, snickersku a spoustu výčitek. Potom se chlubí že za den snědly cca 1500 kj a lidé je v tom podporují. Já tenhle "životní styl" nechápu, je mi těch holek líto a snažím se jim pomoct, jenže ony mě do své hlavy stejně nepustí.
Nedávno jsem viděla dokument o osmileté anorektičce, bylo to vážně zajímavé že už tak malé dítě se zajímá o svou postavu  a o to, co jí. Orientovala se v kaloriích jako dospělý člověk, nejdřív omezila nezdravé jídlo, poté jedla jen zeleninu a pak přestala jíst úplně. Navíc, v době kdy jedla se snažila po každém jídle hodinu cvičit...

Jsou tu ale i ženy a dívky, které až takový extrém nejsou. Počet přijatých kalorií si ale střeží jako oko ve své hlavě a pečlivě si píšou každou kalorii kterou snědly. A to je mnohdy i posedlost. Nevím jak vy, ale já mám vždy takový divný pocit, když si v obchodě čtu složení dané potraviny a ostatní kolem mě chodí a divně zírají, mám pocit jako kdyby si říkali že jsem tím posedlá (počítáním kalorií, vůbec je nezajímá že jsou mi kalorie fuk a čtu si obyčejné složení) a když to bude  obsahovat cukr tak to rozhodně nekoupím, ale to je prostě klasická společnost.... Jsou případy kdy ženy odmítají jíst i ovoce, protože mají moc kalorií a bojí se ho - což nechápu, jaký člověk na světě z ovoce přibral?.. strachujou se z příloh, z masa, z pečiva, z jogurtů a z mnoha dalších věcí.. Ale musím říct, že takové osoby trochu chápu,  a dokážu si představit že mají v "hlavě" takový blok, který je pořád trápí a oni se ho nemůžou zbavit...ono to není lehké jen tak si říct "od teď budu jíst normálně"...sama to vím.

... Já sama tím trošku trpím. Zapisuju si to co sním... Dělám to i před mamkou když si vařím oběd, píšu si bokem na papírek kolik čeho budu jíst, dělám si jídlo na druhý den a zase si to bokem zapisuju, vážím si gramáže potravin.... Počítám si fakt vše co sním, sama si nedokážu odpovědět proč to dělám. Snad pro klid v duši, chci mít na sebou kontrolu a nechci dopustit abych vypadala tak jak dřív (ale jsem rozumná, prostě jím normálně, jen si to hlídám...). To počítání je svým způsobem takový bič který mě hlídá. Haha, zní to dost divně, já vím. Když si něco nestihnu napsat tak nejsem nějak smutná nebo takhle, jen mám uvnitř sebe takový neklidný pocit. Musím ale uznat, že dát si pauzu od počítání je fakt příjemné, dokonce mám více času:-D..Teď se toho chci ale vzdát, chci poslouchat to co chce moje tělo a né to co je napsané v nějaké tabulce. Jediné co ještě chvíli budu dělat je hlídat si hranici bílkovin, sacharidů a tuků, na tom mi záleží a myslím že je to i důležité.
Mám pevnou vůli, nedám si čokoládu nebo zmrzku jen proto že mám na ni chuť... já na ni vlastně ani nemám chuť, v poslední době:-). Když jdu s mamkou na nákup, už nedávám do košíku tuny sladkostí (to spíš ovoce a zeleniny:-D), fakt se v tomhle směru držím a nepříjde mi že je to nějaké trápení. Já si to vynahrazuju s ovocem:-). Jediná věc které se ale nevzdám, jsou buchty od babičky! Na ty nikdo a nic nemá. Jím je možná i proto, že vím že tu pro mě už babča dřív nebo později nemusí být a mohla bych litovat, že jsem to nejedla (já lituju kdejaké věci:-)). Vždy když jdu k ní na návstěvu odnesu si od ní pár buchtiček, a s láskou je sním. Je to taková moje slabost... Zrovna zítra jich budu mít pár na snídani:-)

Vím že takových holek je spousta. Není to fyzický problém, je to problém v hlavě - a to je mnohdy horší než ten fyzický. Jenže kdo takovým lidem (nebo sám sobě pomůže?).




Jak jste na tom s počítání svých kalorií? Záleží vám na tom? Co by jsme poradili lidem, kteří se bojí kaloriích?

Budu se těšit na komentáře, hezký zbytek víkendu!!!


6 komentářů:

  1. No já nevím, třeba s postavou u sebe spokojená jsem. Nebo spíše smířená?:D A kalorie neřeším, prostě jím co chci a na co přijdu,mám to štěstí, že když jím celý měsíc furt čokoládu, ještě zhubnu. Ale jasně, až začnu přibírat, tak to řešit začnu :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :-D to máš štěstí, že jsi. Kolem mě je spousta holek a já furt jen slyším "ježiši koukni se na mé stehna!" a podobně:-D mám pocit že se snad nedá bavit o něčem jiném. Je pravda že téma "moje postava" je hodně oblíbené....asi máš rychlý metabolismus, blahopřeju!:-D.... jojo, až začne jít do tuhého, znám to :-D

      Vymazat
  2. Od té doby, co jsem začala cvičit a jíst zdravě si uvědomuju na své postavě dvě věci: tohle se vážně zlepšilo :3 a: tak tohle se může ještě zlepšit... ;) A věřím si, že to zlepšit dokážu! Chutě na nezdravé jídlo a hlavně na tu čokoládu mě pronásledují jen s lidma, se kterýma jsem se dříve tím nezdravým přecpávala, je to hrozné :D Ale když jsem sama, dokážu na to naprosto nemyslet...
    BTW, zítra se chystám začít s P90X (classic), nemá tu někdo zkušenosti? :)
    Teréz

    OdpovědětVymazat
  3. :) Na složení se dívám docela často ;) Ale že bych si nějak hlídala kalorie to vůbec..jeden den jsem si ze srandy zadala hodnotu na kaloricketabulky.cz :D a šooking.. DDD tuků, a bílkovin se motala kolem 150% :D doporučený příjem byl těžce převýšen.. a co jako, byla jsem spokojeně najezená, žádný přežírání, zdravá strava a pohyb k tomu.. Jsem se svým tělem spokojená určitě víc než před rokem kdy jsem neměla ani 40 kg, všude mi trčely kosti a připadal jsem si tlustá..wtf.. ted mám skooro 50kg, ženský tvary se začínají rýsovat a já si pískám :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky si myslím že je správná cesta jíst podle svého těla a né podle nějakého doporučení... a blahopřeju k tvému úspěchu, jsem ráda že jsi spokojená:-)

      Vymazat
  4. Tak to jsme na tom ale úplně stejně! :D Jsem ta, která má jasný cíl a nějaká čokoška a podobný laskominky už u mě neexistujou...a když už, tak fakt hoodně vyjímečně :D To počítání kalorií..to už mám teda za sebou, dělala jsem to tak dlouho, že už to ted nedělám a tak nějak vím kolik toho mám sníst a kolik má co kalorií :) Ale občas není na škodu si to přepočítat, hlavně ty bílkoviny, tuky a sacharidy, takže palec hore.. myslim, že tohle není na škodu :) Jím normálně, zdravě a jídlo miluju! Je strašný, jak některý holky řeší i třeba plátek okurky :(

    OdpovědětVymazat

Budu ráda za každý komentář:-)