pondělí 7. října 2013

Něco jako úvod

Úvodem bych Vám chtěla říct, že jsem tento blog založila proto, abych mohla lidi inspirovat, motivovat, abych jim pomohla zorientovat se ve světě zdravé výživy a pomoci k cestě za vysněnou postavou, abych se mohla zkrátka podělit o mé znalosti, postřehy a rady. Upozorňuju ovšem, že nejsem žádná kvalifikovaná výživová poradkyně ani nic podobného a nezaručuju, že moje příspěvky budou 100% pravdivé, proto je berte s rezervou. Chci tedy říct, že články které zde budu psát, budou z mé hlavy, z mých informací a poznatků, z knih a podobně.

 Kdo jsem?

Jmenuju se Tereza. Všechno to začalo před pár měsíci, kdy jsem začala bláznit s dietami - konkrétně s mléčnou - trvalo to asi 15-17 dnů a denně jsem nesnědla víc než 2000 KJ. Dost krutě jsem si všechno, co jsem si chtěla strčit do pusy hlídala. Bylo to hrozné období, neměla jsem na nic energii, na nic chuť a byla jsem 24/7 podrážděná, ale bylo mi to jedno, protože jsem přeci byla na cestě k vysněné postavě. Potom mi "docvaklo" že to takhle dále nepůjde, že tohle není život. Viděla jsem v zrdcadle moje povadlé tělo, především můj totálně odrovnaný a povadlý zadek a ten mě přiměl jednat. Chtěla jsem začít jíst normálně, ale bála jsem se jojo-efektu. Proto jsem si na internetu začala zjišťovat informace o zdravé výživě, o tom jak začít normálně "fungovat". Začala jsem cvičit, a vzdělávala se víc a víc, tohle téma mě totiž doslova pohltilo. Přečetla jsem několik článků, knížek, viděla jsem několik filmů a dokumentů ohledně zdravého životního stylu a způsobu stravování... a miluju to, naplňuje mě to pocitu, že jsem konečne něčemu dobrá... a možná proto se říká, že všechno zlé je k něčemu dobré, neboť bez toho bláznivého období bych teď nebyla kde teď jsem, nikdy jsem nebyla tak psychycky silnější. Netvrdím, že je tenhle můj příběh natolik hrozný, že by všichni museli otevřít hubu a tleskat mi že jsem to překonala, věřím že jsou mezi námi dívky s mnohem většími problémy... Jen mi příjde spravedlivé se o to podělit.

Slečna s mononukleózou.

Před pár dny mi doktorka oznámila, (no neuhádnete co) že mám mononukleózu, tudíž dieta neboli "zdravá strava" (nepochopím, proč se zdravá strava označuje mnohdy jako dieta???), a musím dbát na to co jím. Což mi problém nedělá, protože už si asi 3 měsíce pluju na vlně zdravého životního stylu a nestěžuju jsi:-). Další věc kterou mi oznámila byla, že musím na půl roku omezit pohyb, a to tak že nemůžu chodit ani do těláku (takže ani dvě hodiny týdně?:-( ). A z toho jsem ještě doteď v šoku. Na své cestě k vysněné postavě jsem byla již 3 a půl měsíce, cvičila jsem 6x týdně hodinu denně a milovala jsem to nadevše!... a teď mi někdo řekne, že se s tím můžu na půl roku rozlučit?... Snažím se to brát s hlavou nahoru, jakože mi život přichystal další překážku na cestu a je jen na mě jak si s tím poradím. Já věřím, že i přes tuhle nemoc se ke cvičení brzo vrátím a budu moci na sobě zase pracovat... A díky tomu tohle vlastně vzniklo. Chtěla jsem si blog založit už dávno, ale nikdy nebyl čas. Ale teď, když necvičím, mám tolik volného času který nechci věnovat škole, je pravý čas na založení!:-)



Doufám, že si najdu aspoň pár pravidelných čtenářů a že mé články budou aspoň k nečemu dobré. Budu se těšit na vše co mě tu potká!!!

2 komentáře:

  1. jééé pěkný ! :) taky jsem nováček ! :) ale ty píšeš na rozdíl ode mě moc hezky :P takže dneškem jsem tvůj pravidelný čtenář ! :P to omezení musí být nepříjemné :/ ale znáš to 70% strava 30%pohyb :) a půl roku? co to z celýho života je:) !! to zvládneš :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Konečně nějaký nováček:-D všude kolem samé "zkušené" blogerky a já se v jejich světě cítím tak opuštěná a úplně mimo jejich svět:-D.....á já tvůj!. Je to nepříjemné, to vís :-/, ale mluvila jsem s doktorkou a ta mi řekla, že jsem tu mono už prodělala kdysi dáávno a že je mé tělo teď nějak ve fázi kdy se z toho dostává. Tak počkám ještě chvíli a od začátku listopadu se na to zase vrhnu, juchůůů!!!... Ale i tak, když necvičím a jím dobře vidím změny k lepšímu:-) a díky za podporu:-)

      Vymazat

Budu ráda za každý komentář:-)