neděle 2. února 2014

Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají

 Ahoj.
Jsem tu s novým článkem, ach, vím že vám to tolik chybělo O:).
Ani nevím jak mě tohle téma napadlo, ale doufám že se vám článek bude líbit.
Je to vlastně takové zamyšlení o tom, jak nás lidi můžou "lapit do pasti", a proč mít/nemít svou vysněnou představu ideálního partnera.



 Pokud chceme na někoho zapůsobit, nebo ho jednoduše lapit do naši pasti 3:), je celkem přirozené, že se snažíme ukázat se mu v tom "lepším" světle. V takovém "období" jste hodní, ochotní, snažíte se být vtipní a děláte vše proto, aby jste svou obeť dostali. Zní to celkem mile, že se kvůli vám takhle někdo chová (anebo že to pro někoho na staré kolena děláte), ale co až mu skočíte na špek? Bude se tak chovat stejně, nebo konečně ukáže svou pravou stránku?

Už jsem se mnohokrát dostala do situace, kdy mi kluci/chlapi psali něco jako "a jak by jsi chtěla, ať se k tobě tvůj vyvolený chová?", "a jak by jsi chtěla, ať tvůj vyvolený vypadá?", "co po tvém vyvoleném požaduješ?"... nejhorší otázky co můžou existovat.
Co na to mám odpovědět? Když řeknu, že chci ať je můj vyvolený plešatý (prostě oholený) a ať má po celém těle tetování, půjde se hned dotyčný oholit a objednat na tetování? No já si myslím že ne. Tak proč se na takové otázky lidi ptají? Je mi to jasné, chtějí přesně slyšet jak se mají chovat, aby vás dostali. Pokud řeknu, že si mě člověk získá tím, že mi bude nosit 10 červených růží denně, - zní to naivně - ale budou mi je nosit,...když řeknu že chci ať je můj vyvolený vtipný, hodný, všímavý a starostlivý, hned se ti, kteří mě chtějí dostat, přepnou do módu "vtipný, hodný, všímavý, starostlivý" - hmm, tady smrdí přetvářka.

Pokud máme svůj vysněnou představu ideálního partnera, měli bychom ji říkat "nahlas?". I přes riziko přetvářky a manipulace, kterou na nás někdo může použít, jen aby na nás "zapůsobil"?
A navíc, pokud vaše vysněná partnerka musí mít hnedé oči, blond vlasy přesně po pas, 175 na výšku, rajcovní zadek, dokonalé nehty a já nevím co dalšího, co uděláte, když si najdete spřízněnou duši pro kterou by jste udělali cokoliv, jenže má bohužel zelené oči, je krátkovlasá brunetka, má 165cm, nemá rajcovní zadek a kouše si nehty? Bude to pro vás opravdu spřízněná duše? Nebo se vykašlete na všechny ty požadavky co máte v hlavě, a svou "spřízněnou duši" budete mít rádi takovou jaká je?

Proč si vlastně dělat takové představy-požadavky? Kdo vám dá jistotu, že někoho takového najdete? Co když budete celý život hledat, a budete zaslepení verzí toho vysněného prince nebo princezny kterou máte v hlavě? Co když právě kvůli tomu ztratíte někoho kdo vás má opravdu rád?... ale bohužel nesplňuje to co vy chcete...

Každý člověk má v sobě něco speciálního, každý vyzařuje jinou osobností. Pokud se o vás někdo snaží, a vy mu řeknete co požadujete od svého partnera, a dotyčný vás opravdu tak moc chce, začne se chovat podle vašich představ. Může to mít své mínusy, jako třeba že nepoznáte jaký ten druhý opravdu je... jestli je fakt až tak moc hodný, a nebo jestli náhodou není nějaký magor - což je taky dost možné. Potom, až vás získá, se automaticky přepíná do módu "bitch, konec hry, teď přichází chvíle ukázat jaký opravdu jsem"... a jste nahrané. Z hodného, nežného a ochotného prince se najednou může stát někdo, koho zajímáte jen pro sex.

Já si myslím, že by jsme si žádné požadavky na partnera klást neměli. Jasně, je fajn pokud máme nějakou představu, může to být pro nás odrazový můstek, ale neměli bychom chodit přes mrtvoly. Měli bychom se snažit poznat dotyčného ze stránky jaký opravdu je, a svoje požadavky odložit stranou. Nebýt smutné z toho, že se o vás snaží někdo, kdo nemá pekáč buchet nebo že měl pětku na vízo z matiky (ehm). Navíc, všichni máme chyby (já nejmíň!) a partnerovi určitě nemusíme celí vyhovovat... určitě i on/ona má nějaké své tajné požadavky, které nemusíme splňovat, ale i přes to všechno má o nás zájem... aww!


Jak jste na tom vy? Máte jasné představy o svém vyvoleném?
Byli by jste schopni se chovat "jinak" aby jste zapůsobili?

14 komentářů:

  1. úpřímně, mě druhé pohlaví ani nějak nebere a o svém vyvoleném jsem nikdy nepřemýšlela, prostě se o to nezajímám, jako třeba si řeknu, že tenhle chlap vypadá fakt hezky, ale aby mě to k němu nějak táhlo to ne. někdo říká, že to chce čas, nevím. Ono v tom hraje roli i má víra v Boha :)

    OdpovědětVymazat
  2. Tyjo,to mě nikdy nenapadlo,že by se někdo začal chovat podle toho, jak mu řekneš, že chceš svého vyvoleného,ještě jsem o ničem takovym neslyšela.:D:) Ale je to zajímavý téma. Já bych spíš řekla, že ty první měsíce s "novou"láskou je to hlavně o tom, že máš nasazený růžový brýle a vidíš ho jinak, než jaký ve skutečnosti je.

    OdpovědětVymazat
  3. V dnešní době je velice těžké si najít partnera, který bude vyhovovat v každé situaci, je i není nemožné. Ano růžové brýle mají všichni a nejenom ženy, ale i muži. Seznámení a komunikace je prvním krokem jak poznat člověka, je to přece samozřejmostí, že na první dojem se snažíme každý udělat maximum pro toho druhého člověka aby zaujal (At svým šarmem nebo jiným). Každý z nás má své lovecké umění, jak ulovit ženu nebo muže (zní to legračně, ale je to tak). Pokud je hezká žena a ne moc hezký muž, tak dle kriterii, které nastavilo lidstvo samo, si bude muž myslet, že na tuto ženu nemá. Ruku na srdce, lidi jsou různí a nelze házet všechny do jednoho pytle… Nebo ano? Je to jednoduché označit člověka „ Jo to bude parchanťat co mu jde jen o sex“. To co hraje v nás velkou roli, jsou zkušenosti z předchozích ať už zklamáních a nebo krásných vzpomínek… Dal mi kopačky a nebo mě využíval… 1x 2x 3x… = Všichni muži jsou parchanti… Na toto řeknu těm co to udělali : Díky (jak ironické). Já jsem Motorkář.. Ha! Teď kdo si to přečetl si okamžitě nastartuje v hlavě „ Dobrovolný dárce orgánů“, fakt díky moc, ale nikoho už nezajímá, že jsem člověk z masa a kostí, co má rád svůj život, ale i takový krásný koníček jako je motorka a vše kolem ní. Nikdo mi nemůže tvrdit, že nikdy v prvních fázích zájmu o ženu či o muže se nechoval tak nejlépe jak dokázal. To pořád musí člověk dokazovat jaký je bez chyby? Těžko si asi na prvním rande bude dělat to co dělá s kamarády nebo lidmi, co jsou na toho člověka zvyknutí. Od toho jsou ty kouzla poznávání jeden druhého ne? To by byl potom ten vztah nudný a lidi se mění po celý život… Pokud to někoho zajímá, tak já mám své chyby a dokážu je přiznat, nemusím si na nic hrát, ale přece nebudu takový hned na začátku… Jsem klidný, hodný (toto slovo nesnáším, protože mi to pořád někdo říká a co jako? Tak jsem se tak narodil), Energetický, mám své charisma, které rád používám a nestydím se za to jaký jsem. Pokud bych měl říct své záporné stránky, tak ty máme každý, snad na to že nelžu a že jsem více upřímný (což mi někdy potom hází klacky pod nohy… ale co bohužel), tak bývám i naštvaný, ale kdo není? Kdo dneska takovém bordelu co se jmenuje svět není? Mám se na každého usmívat a lhát mu? Mě je i není v celku jedno co si o mě ta druhá strana myslí, pokud mě pozná, tak bude vědět jaký jsem, ale pokud si bude myslet, že žijeme ve světě „Mazat med kolem pusy a pak čau“ heh … LOL .. Každý se musíme snažit, ať už přežít v tomto světe, nebo někoho poznat. Od toho je slovo Poznávat a ne dělat ukvapené závěry a myslet si „nj on chce jen to jedno, tak se chová hezky“. Musím se tomu smát… musím se smát té ironii osudu, která pořád vstupuje před nás… Přece je to tak jednoduché ukázat si prstem a hodit ho do jedné skupiny že? Na co se trošku snažit a udělat si o tom člověku lepší nebo horší mínění… Je to jednoduché říct, je to přece chlap a ten se nikdy nemůže polepšit a nebo být takový jak se zdá.
    Fakt díky za to, že vše o co se člověk snaží, stejně příjde vniveč díky ostatním lidem… Na co se pak člověk tak snaží? Na to jedno? Hm… škoda, každého slova, které je myšleno upřímně, ale není brané v potaz.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já neříkám že jsou všichni stejní, že všichni hledají jenom sex a pak zdárek. V tomto článku jsem se jen snažila popsat metody které někdo může použít na to, aby druhého dostal do pasti - ať už se snaží o vztah nebo o sex.
      Jak říkáš, každý je nějaký - každý má své plusy i mínusy, já si myslím, že by se v tomhle nikdo neměl přetvařovat a snažit se být "jiný-lepší", jde o to poznat jaký opravdu jsi.

      Vymazat
    2. Tva myslenka je správna, ale realita je bohuzel jina. Metody svádět a zaujmout tu druhou osobu vzdy budou stejne. Každý se nějak snaží zaujmout necim zvláštním, od toho se všichni lišíme. To jaky jsem nebo jaka jsi, pozna ten druhy časem. Nezle rict jsem takový a makový a přitom čekat, že mi diky tomu skočí do náručí :-)

      Vymazat
    3. Někteří to říkají, a někteří i tomu naivně věří...

      Vymazat
    4. Tak naco se potom snažíme, když tomu nevěřime. Naivita je lidska, tak jako vsechny slova co známe. O cem by to všechno bylo, kdybych to zahodili kvuli strachu z nepoznaneho? I bat se lidského, ale taky odvaha něco nového zkusit a věřit.

      Vymazat
  4. To ano, ale ve finále jde o to same. Prece o nas...

    OdpovědětVymazat
  5. Hmm.já predstavy vubec nemam..měla jsem kdysi, ale ted si rikam, nejak se t ovyvine a kdyz ne..tak ne.. :) on se svet nezbori

    OdpovědětVymazat
  6. Upřimně, já jsem se nikdy nějak nedržela žádného ideálu, protože prostě žádný nemám, aspoň ne 'stálý'. Ale zas jedna moje kámoška má hroznou tendenci držet se pravidla 'blond vlasy, světlé oči, vyšší jako já'.

    OdpovědětVymazat
  7. Úpřimnost. To stačí. Vše ostatní se vybarví. Napsala si to přesně tady v diskuzi... Proč se vylepšovat? Pokud o ho, ji, tebe, někdo stojí, tak nemá potřebu se vylepšovat. Protože to myslí na dýl, opravdově.

    OdpovědětVymazat
  8. U mě je vzhled, chování, vzdělání velmi důležité... Nedokázala bych být s člověkem, který by byl sice hodný, ale fyzicky mě absolutně nepřitahoval. A taky s někým, kdo se neuměl hlouběji zamyslet... Nespokojím se jen tak s někým a přitom zas tak náročná nejsem, ale bohužel přitahuju přesně ty opačné typy, než "hledám"... Tak třeba jednou to vyjde...

    OdpovědětVymazat

Budu ráda za každý komentář:-)