RECENZE: William Davis - ŽIVOT BEZ PŠENICE + novinky které vás bezpochybně zajímají:-)

Ahoj,

konečně mám opět funkční noťas až na tu blbou klávesnici, do které musím ťukat jak blázen, jelikož mi vynechává písmenka, asi chce ať vypadám jak největší idiot takže už můžu zase "normálně" psát.

Prý to bylo strašně zavirované, haha, klasika celkem.. Vsadím se, že si teď myslíte jak denně sleduju porna a podobně, co? Beztak.

Omlouvám se, že jsem tenhle týden nepřidala žádný úžasný článek, neměla jsem čas... jak se dozvíte níže.

Každopádně, podařilo se mi dočít Život bez pšenice, tak vám přináším recenzi.

Jo, a předem říkám že je to fakt dlouhý článek, ale i tak vám neodpustím když to v půlce vzdáte!.

Jo, a taky doufám že se mi tu brzy zase všechny fotky smažou ať to tu zas vypadá "přehledně".

Život bez pšenice

Autorem téhle knihy je William Davis, který čerpá z dlouholetých klinických studií a z výsledků s tisícovkou pacientů, kterým doporučil život bez pšenice. Na těchto zákadech je postavena kritika na všudypřítomnou ingredienci - pšenici. Také je preventivní kardilog, medicínským ředitelem Track Your Plaque, internetového preventivního programu srdečncích nemocí a často přispívá do národních publikací.
Kniha je určena všem, kteří se snaží žít zdravě, trpí celiakií nebo dalšími metabolitickými potížemi.
Obsahuje několik pravdivých příběhu mužu a žen, kterým se díky vysazení pšenice ze života obrátil svět k lepšímu, ustoupily zdravotní problémy, zhubli desítky kilo a ztratili několik cm nejen v pase.
Kniha se stala okamžitým bestsellerem v USA a Kanadě. A taky má moc hezký obal!!! Neboť vzhled nás zaujme stejně nejvíc! Tedy aspoň mě.

Kniha je rozdělena do několik kapitol:

• Pšenice: nezdravá celozrná obilnina
• Pšenice a její destruktivní dopad na zdraví od hlavy až k patě
• Rozlučte se z pšenicí

Samozřejmě, že tyto kapitoly obsahují několik podkapitolek kniha má nekonečných 306 stránek!, jako třeba Začíná vám růst pšeničné břicho: spojitost mezi pšenicí a obezitou, Koblihová tvář: destruktivní účinky pšenice na kůži, a taky spoooooustu receptů.

Názor na knihu mám takový, že je moc hezky zpracovaná. Našla jsem v ní hodně nových informací a názorů (k tomu se vyjádřím níže), jsou v ní "články" od historie pšenice, přes genetiku, až po srdeční problémy.
Zaujalo mě, když se zde autor zmínil o tom, že "celozrné výrobky" jsou pouze další reklamní a vládní trik. Několik studií prokázalo, že vláknina v celozrných výrobcích má skoro stejný vliv jak v normálním bílém pečivu. "Jezte více celozrných potravin" je prostě reklama, a vlastně se to vůbec nedoporučuje, protože dopad na tělo je víceméně stejný, aneb "Víte, že po snědení dvou krajíčků pšeničného chleba vám stoupne krevní cukr víc než po dvou polévkových lžících čistého cukru?". Bohužel tohle několik dietologů a poradce pro výživu (krom mě, já budu nejlepší z nejlepších) neví, a tak si lidem nadále a zvesela předepisují celozrné rohlíky...
Jen bych ještě chtěla "podotknout", že zde autor neodsuzuje pšenici jako takovou. Mluví zde o tom, že dnešní pšenice není absolutně podobná té, která v zemi rostla před 50 lety. A kdo za to může? Správně, lidstvo.
Taky se mi na knize hodně moc líbilo, jak byly v poslední kapitole popsány věci - no vlastně jídla, které obsahují pšenici a které ne. Takže vlastně jídla, které můžeme jíst a od kterých je lepší držet se dál. Byla jsem zaskočená, že pšenice je nacpaná fakt ve všem, od kosmetiky, přes žvýkačky až po zubní pastu.

Můj celkový názor?... když jsem tuhle knihu četla, hodněkrát jsem se musela zamýšlet, jestli je pšenice opravdu tak škodlivá jak se píše. Ale asi opravdu je. Souhlasím s tím, že pšenice podporuje přejídání, vlastní zkušenost. A to, že pšenice ovlivňuje pleť můžu taky potvrdit, jelikož jsem asi před rokem měla fakt strašné potíže s akné (ale spíš si myslím, že to bylo z alkoholu... do kterého je taky přidávána pšenice, shit), a jakmile jsem přešla na zdravou stravu - vysazení nebo aspoň omezení pšenice, akné konečně  zmizlo.
Věřím, že většina z vás si stejně řekne, že pšenice není žádné zlo... ano, možná ne zrovna teď, ale co třeba za deset let, až si budete kvůli ní muset píchat inzulín?... i já bych tomu sama moc nevěřila, ale po přečtení této knihy jsem automaticky změnila názor.
 Nojo, pomalu si říkám že uvěřím všemu co je napsáno v nějakých knihách, jak tady všechny vychvaluju:-).

 Zakoupit můžete zde.

PS: stejně by jste celozrným potravinám v obchodech neměli věřit, hodně obchodů má své pekárny a jsem si jistá, že všichni šidí a cedulku "celozrný" dávájí ke každému normálnímu rohlíku.

PS2: pokud si dáváte pozor na lepek, čtěte etikety na bezlepkových potravinách. Lepek se nahrazuje kukuřičným, rýžovým nebo bramborovým škrobem a takové věci pro vaši dietu - i nedietu, dobré určitě nejsou!

Novinky

Tady končí veškeré mé "odborné" vyjadřování a přejdu na normální mluvu.
Tento týden byl fakt náročný. Ani nejsem ráda že je víkend, jelikož vím, že to v pondělí zas všechno začne. Největší problém mám se školou.... jak známky, tak kolektiv. Musím uznat že jsem tam tento týden byla fakt otrávená, takže se tímto omlouvám mé drahé spolusedící za nekomunikaci :-*!

Nicméně, znovu se mi potvrzuje, že všechno zlé je k něčemu dobré.

• Nebýt toho, že jsem po celém městě nenašla ani jedny (nebudu říkat kolik kilové, jinak by jste se mi těžce vysmáli) čínky, jsem se naštvala a odhodlala jít do posilovny.

• Nebýt toho, že jsem se pohádala s mamkou a ona po mě zas fakt  nečekaně chtěla prachy, bych si nesehnala tak, pro mě téměř vyhovující brigádu.

Abych pravdu řekla, do posilovny jsem se vždycky bála chodit a snažila se to nejvíc oddalovat. Jenže mi v hlavě něco došlo, a řekla si že tam tedy půjdu. A nelitovala jsem! Dokonce nechápu, proč jsem tam nešla dřív???... Fitko bylo parádní (chodím do dvou, ale nemá cenu tu rozebírat jejich klady a rozdíly, jelikož je stejně nebudete znát, a jen bych plýtvala vašim časem), byla jsem nadšená. Po každém tréninku v sobě cítím endorfíny a jsem šťastná... Kvůli tomu jsem si řekla, že pokud někdy budu mít nějaké to "randíčko" dám si ho hezky po trenalu, ať ty endorfíny a ukecanost využiju. Vůbec ve fitku nemám strach "že mě někdo pozoruje" a spíš si ty pohledy užívám a dělám ze sebe největšího profíka, který je v posilovně jak doma. Navíc, lidi tam jsou strašně přátelští a ochotně mi vždy někdo pomáhá... asi proto že jsem tam vždy jediná holka. Na hlasité vzdychání jsem si vzdychla, (už i já vzdychám, jupí) ikdyž mi to někdy příjde jak na castingu k pornofilmu, ale tím nechci nikoho urazit. A taky nejsem nějaká srábotka a snažím se zvedat pořádné váhy. Tímto bych chtěla poděkovat kamarádovi, který mě k posilovně tak trochu přenutil, díky Tome.

Myslela jsem si, že holky které stráví hodiny na běžícím pásu už dávno vymřely, no, měla jsem to štěstí že jsem na ně v posilce narazila, a musím říct, že to určitě není žádný ohrožený druh... i já jsem si kdysi myslela, že díky běžícímu pásu budu mít nejvíc sexy postavu... nestalo se :-D.

A co se týká te brigády, dělala bych u firmy která se zabývá stavbou jídelníčku pro lidi, wellness a podobně. Je to celkem slušně placené, ale bohužel hodně daleko ode mě... musela bych tam dojíždět a to by stálo jak moc času, tak i peněz. Šla bych do toho ráda, ale musím si najít něco jiného, jelikož se to mamince nelíbí. Klidně budu roznášet letáky nebo dělat v Kauflandu, hlavně ať je spokojená a nechá mě být.
A jak říkám, všechno zlé k něčemu dobré - díky mami, nikdy od svých dětí nebudu somrovat žádné peníze! Neboť vím, jak se asi cítí!.

Konečně něco neodborného. Snad bude stát za to

Hihi, jsem z ní celá nadšená, dokonce uvažuju o kurzu na trenéra

Hahaha, musela jsem si jí koupit :-D Ale jen kvůli té angličtině! Musím se přece pořád nějak vzdělávat, ne?.

V lednu petrklíč? :O

Dnes ráno jsem měla tvořivou náladu. Už jsem i zvykla na tu připálenou chuť, bez ní to není ono

,

Že jsem nejlepší fotograf? že???

Mimochodem, dnes mi vykouzlil krásný úsměv na tváři můj děda, kdy se mě jen tak zeptal "Ty jsi vyznavačka Depeche Mode?" Hádám, že to usoudil podle mého stylu oblíkání - černá, černá a černá. Potěšilo mě to, jelikož tu skupinu fakt miluju a takovou otázku jsem od něj nečekla... asi chtěl jen tak zabít čas a něco plácnout...

 

A konečně jsou tu tradiční otázky nakonec!

Můžete mi prosím, doporučit nějakou dobrou knihu? Ráda bych si něco přečetla. Ale prosím, hlavně žádné slaďárny, ty nesnáším.

Jaké byly vaše začátky v posilovně?

  Pokud jste četli Život bez pšenice, jaký máte na pšenici názor?

Těším se na vaše odpovědi!