Síla vítězů

V minulém článku jsem mluvila o lenosti - jedné z nejčastějších lidských výmluv, a chtěla jsem tak trošku popostrčit a namotivovat ty líné prdelky, aby se konečně přestaly vymlouvat a šupem se sebou začaly něco dělat. A pokud se ještě nějaká prdelka "nerozhodla", zde jsem si nachystala něco, co by tomu třeba mohlo trochu pomoci.


 Co se Vám honí hlavou, když vidíte tyto obrázky?

Myslíte si, že je to photoshop? Nebo že je to jiný člověk? Že je to nemožné?... budete sedět dvě hodiny za počítačem a koumat kde je známka photoshopu, a nebo zvednete ten svůj línej zadek a půjdete něco dělat? ...zkuste se zamyslet proč by tohle mělo být nemožné.

Síla těchto lidech je ta, že oni to dokázali. Dokázali něco sami sobě, tvrdě si šli za svým cílem a to chce respekt. Takové lidi nesmírně obdivuju, protože z nich vyzařuje jejich osobní síla, a to jak z vnější tak i vnitřní strany. Nejspíš si teď říkáte "co to tu sakra mele o nějaké síle?", vysvětlím to. 

Vnitřní sílu chci vysvětlit tak, že v sobě našli "odvahu" a dokázali překřičet toho malého otravného červíka kterého máme všichni v hlavách, a který do nás pořát štourá ať jdeme dojíst tu čokoládovou zmrzlinu uschovanou v mrazáku kterou si šetříme na horší časy, dokázali se vzdát jídel které milovali, dokázali se mít rádi a zjistili co je pro ně dobré a co ne, naučili a přizpůsobili se novým věcem, stali se psychicky silnějšími a šli si za svým cílem i přes všechny překážky které jim život nachystal. Za něčím si stáli. Dokázali se přinutit něco dělat. Nevzdali to když se jim něco nedařilo. Věřím, že se na svět začali dívat i jinýma očima. Vykašlali se na nějaké stupidní výmluvy a zvedli se z gauče, obuli tenisky a začali se hýbat, i přes to že se museli často nutit, vždy si odcvičili svůj plán a téměř vždy z nich lil pot jak z prasete:-). I přes to, že někdy neviděli výsledky, se usilovně snažili dál. Ušli nesmírně velkou cestu. Tím, že se jim podařilo být víc psychicky silný, se jim určitě osvědčilo i v soukromém životě, určitě získali dávno ztracené sebevědomí a začali milovat svůj život - a to je k nezaplacení.

Vnější síla...copak na takových lidech nevidíte jejich úsměvy? Nevidíte to světlo které kolem nich vyzařuje? Museli se donutit, museli si odříkat, a svaly a vytvarované tělo jsou důkazem, jak jsou silní a jak moc o to usilovali.

Když vidím člověka, který je trošku více oplácanější nebo silnější, neodsuzuju ho (a nedávám mu jeho váhu za vinu), a ani si dotyčného nepředstavuju jak se cpe čokoládovými dortíkami a zapíjí to cocacolou  - i když to tak možná dělá. Příčinu jeho postavy neřeším tím, že bych si řekla "aha, holka si asi hodně ráda dopřává", ale spíš přemýšlím proč tomu tak je, protože člověk se nepřejídá ani nepojídá sladké a smažené po tunách sám od sebe. Většinou za tím stojí nervy, stres, nervozita, obavy, problémy v práci, problémy ve škole, šikana a nebo třeba zdravotní důvody. Proto tolik obdivuju lidi, kteří se dokážou vzchopit se.

Co obdivuju nejvíc? Tohle...

Miluju silné lidi, a tohle je další důkaz jak dokáže být člověk silný. Sáhnout si až na dno a dokázat se odrazit. Přes všechny špatné zážitky a prěkážky se umět přenést a najít v sobě tu sílu odlišit se od ostatních a bojovat...

Úsměvy lidí kteří dokázali změnit styl svého života k lepšímu, pro mě mají nesmírnou cenu.